Karma: co to je a jak funguje v praxi X: Závěr
<< Přejít zpět na obsah seriálu
Poznámka na začátek: všechny informace a příbehy byly získány od osob během jejich terapií, kdy byly v hluboké hypnóze – tranzu, tedy ve stavu, kdy je „odpojeno“ vědomí a je tak možné komunikovat s podvědomím – lidskou duší.
Obsah článku
Závěr
Dnešním článkem se dostáváme ke konci tohoto seriálu o karmě. Pokud jste si nepřečetli všechny předchozí díly, doporučuji vám to napravit. Protože se o tomhle tématu dá mluvit – respektive psát – hodiny a hodiny, a na to není úplně čas a prostor, uvedu alespoň ještě několik dalších poznámek, které mi přijdou zajímavé.
Délka života
Někdy lidé umírají mladí. Asi už tušíte, že to také není náhoda. Nic není náhoda. Pakliže někdo zemře mladý, je to většinou proto, že se naučil v daném životě všechno, co měl a splnil vše, co si předsevzal, a nebyl tak důvod pokračovat dál. Někdy naopak lidé žijí dlouho, neboť jim trvá déle, než se naučí všechny požadované lekce.
Navíc styl ukončení života (smrt fyzického těla) si každá duše vybírá předem – ať už to je nemoc, nehoda, nebo cokoliv, co duši přinese další zkušenosti. Jakmile ale nadejde čas, duše se rozhodne a ochotně a dobrovolně odejde. Nikdo jiný totiž tohle rozhodnutí nemůže učinit.
Adopce
Adoptovaní vždy vědí, že k adopci dojde, vše je předem naplánováno. S touto situací tedy předem souhlasí jak duše adoptovaného, tak biologičtí i adoptivní rodiče. Každý se tím něco naučí.
Biologičtí rodiče si projdou lekci, při níž se naučí, jaké to je dát děťátko pryč.
Adoptivní rodiče zase souhlasí s tím, že budou vychovávat adoptovaného v podmínkách, které si už předem vybral, a to proto, že se adoptovaný v takových podmínkách bude moct naučit to, co si předsevzal.
Plány však nejsou vytesány v kameni a mohou se změnit – právě díky svobodné vůli každého zainteresovaného – biologických rodičů, adoptivních rodičů, adoptovaného a všech dalších osob, které se do toho „připletou“…
Každý takový člověk pak může do plánu tzv. „hodit vidle“ a změnit zcela výsledek, a tím pádem i lekce a nabyté zkušenosti.
Stejní lidé, odlišné role
Stává se, že ve chvíli, kdy lidé/duše seznají opravdovou, upřímnou a hlubokou lásku, nechtějí z tohoto fyzického světa od druhého odejít. Jako např. jeden muž, který po smrti nechtěl opustit svou milovanou osobu, viděl ji plakat a snažil se ji obejmout, ačkoliv už nebyl ve svém fyzickém těle. Po návratu „tam nahoru“ se setkal s radou (koncilem), kde mu při hodnocení právě skončeného života bylo sděleno, že se tím naučil velice cennou a důležitou lekci – dokázal prožít skutečnou lásku. Při plánování nového vtělení (života) dostal na výběr tři různé scénáře, on však chtěl být opět s milovanou osobou. Bylo mu řečeno, že tohle všechno sice je o skutečné lásce (poznat ji, naučit se jí), ale že stejný vztah by mu nepřinesl nic nového (nikam by se neposunul). Mohl tedy být znovu s danou osobou (duší), ale v jiných rolích.
Často se tak opakují stejné duše, ale prohazují si a vyměňují si role, aby se něco nového naučily. Láska se proto nikam neztrácí, stejně jako naši milovaní. Smrt nikoho nerozděluje a láska je tou největší lekcí ze všech. Proto si musíme projít všechno, co je před láskou – nenávist, zlost, smutek atd. Jen díky tomu dokážeme rozpoznat skutečnou lásku a dokážeme si jí vážit. Bez zimy taky těžko pochopíte, co je teplo.
Sebevražda a porušení dohody
Jak už bylo řečeno v díle věnovanému sebevraždě, tento čin není oprávněný. Bere se to jako nesplnění lekce a osoba (duše) si musí zopakovat stejné podmínky se stejnými dušemi, jen je všechno ještě těžší. Z toho nelze utéct, jediným řešením je úspěšně splnit lekci.
Může se stát, že se osoba dostane do nesnesitelné situace a neexistuje žádné řešení, které by ukončilo její utrpení. Pakliže není jiná cesta ven, může být součástí životního plánu jedna z voleb ukončení formou sebevraždy. Není to však ta nejlepší cesta.
Rozhodně to není dobrým řešením v případě, kdy tím duše poruší „smlouvy“ (dohody) s jinými dušemi. Tyto dohody jsou totiž brány velmi vážně.
Při plánování života si totiž duše volí, co si chce prožít, co se chce naučit (na čem musí zapracovat) a k tomu si domlouvá pomoc dalších duší, které se uvolí, že přijdou na Zemi ve stejnou dobu a „zahrají“ nějakou důležitou roli v jejím životě. Pomocí těchto lekcí se např. učíme poznat naše vlastní chyby – zažijeme si na vlastní kůži něco, co jsme způsobili někomu jinému a pochopíme tak, jak se druhý cítil a co jsme způsobili.
Zmíněných dohod existuje vícero typů – od krátkodobých až po dlouhodobé. Dlouhodobé jsou např. svatba, zplození a výchova potomka, z krátkodobých např. jmenujme známosti na jednu noc, z nichž vzejde potomek. Jeden z biologických rodičů (jednorázová známost) souhlasil předem s tím, že napomůže jen zplození dítěte a tím to pro něj končí. Ano, i tohle je dohodnuto dávno předem.
Jak vidíte, každá (i naše) duše si domlouvá různé „smlouvy“ s ostatními dušemi a tyhle smlouvy (nebo domluvy) jsou brány velice vážně, protože spolupracující duše souhlasily s tím, že „obětují“ svůj čas a vývoj na to, aby pomohly s vaším vývojem – i když taková spolupráce ve výsledku nemusí být příjemná 😊
Pakliže osoba (duše) čelí obtížným životním překážkám a podmínkám (s nimiž ale při plánování života souhlasila) a spáchá sebevraždu, dojde k porušení „smluv“ (dohod) s ostatními dušemi, které na Zemi přišly s nějakým úkolem a díky sebevraždě jsou tady najednou zbytečně. Tím se navíc poruší spousta plánů dalších duší, které na onoho sebevraha byly navázané (měli spolu nějaký krátkodobý/dlouhodobý plán).
Jak už víme, únik neexistuje, jen „propadnutí“ u zkoušky, a tím pádem opakování. A těžší podmínky. Protože ale daná duše nechala ty další „ve štychu“, bude muset čekat, než bude moct zkoušku opakovat, protože další duše mají na starosti především svůj vývoj – a ten je pro ně důležitější, než spolupráce s někým, kdo je posledně nechal „na holičkách“ a narušil jim tak zbytečně plány.
Co mohlo být vyřešeno během jednoho lidského života, bude nyní trvat životů několik.
Co z toho všeho plyne? Odpouštět.
Nyní se dostávám k samotnému smyslu (a závěru) tohoto seriálu.
Protože v dnešní době raketově vzrůstá nenávist lidí, byl bych rád, kdyby byl tenhle seriál alespoň pro část z nás ponaučením, že vztek, násilí, zlost a další destruktivní emoce nic nevyřeší.
Jestliže vám někdo ublížil, možná to udělal proto, že to měl „ve scénáři“. Možná vás to mělo přinutit se zamyslet, jaké to je. Pravděpodobně jste někomu udělali něco podobného, a tohle je jen součást učení. Byla to dohoda a dotyčný byl jen hercem. A nutno uznat, že někdy velice dobrým hercem 😊
A i kdyby ne, všichni tady na Zemi jsme nedokonalí, a proto tu jsme. Chceme se naučit lásce a chceme být lepší. A všichni děláme chyby. Tak, jak někdo ublížil nám (byť i nechtěně), tak jsme zcela určitě někdy ublížili i my někomu jinému.
Zároveň ale mějte na paměti, že nemáte povinnost nikoho milovat, nikomu pomáhat, ani nikomu sloužit, pokud sami nechcete. Nikdo nemá právo vás do ničeho nutit – to je porušení principu svobodné vůle.
Pakliže je někdo toxický, odpusťte mu, zbytečně se nehněvejte, ale nestýkejte se s ním (pokud to jde). Pak nad vámi nikdo nebude mít vliv a nebude vás moct ovládat. Jděte si dál svou cestou a nechte dotyčného, ať sám sobě „zatápí pod kotlem“, je to jeho karma, ne vaše. Jakmile opravdu uvnitř odpustíte, rozvazujete s daným člověkem karmickou smlouvu. Pochopili jste smysl toho, co se stalo a naučili se cenné lekci.
Jak odpouštět?
Jednoduše si představte v mysli vás a danou osobu, která vám ublížila. Vy v ruce držíte smlouvu a říkáte druhé osobě něco v tomto smyslu:
„Snažili jsme se, ale nevyšlo to. Měli jsme spolu smlouvu, kterou tímto můžeme ukončit.“ A onu smlouvu v mysli roztrhejte.
„Nezlobím se na tebe, vím, že to je součást plánu a děkuju ti za danou lekci.“ Pak se s danou osobou v mysli rozejděte každý svým směrem.
Je samozřejmě důležité, abyste uvnitř vás skutečně necítili vztek na danou osobu, ani nic jiného.
Je bláhové si myslet, že my jsme dokonalí a špatní jsou jen ti druzí. Ten, kdo je dokonalý, se nemusí vracet na Zemi a řešit karmu.
Je jedno, co vám kdo provedl, vztek, nenávist a msta nic nevyřeší – a karmu už vůbec ne. Jen si „naložíte“ ještě víc. Ale i to je koneckonců vaše volba, tady na Zemi totiž máme možnost svobodné volby. To všude ve vesmíru není…
Máte-li k tématu nějaký dotaz, napište ho prosím do komentářů níž.