Karma: co to je a jak funguje v praxi IX: Duše nikdy neumírá
<< Přejít zpět na obsah seriálu
Poznámka na začátek: všechny příběhy byly získány od osob během jejich terapií, kdy byly v hluboké hypnóze – tranzu, tedy ve stavu, kdy je „odpojeno“ vědomí a je tak možné komunikovat s podvědomím – lidskou duší.
Duše nikdy neumírá
Příběhy jsou jako vždy spletité – jako sám život. Snažil jsem se je vyložit tak, abyste vy, čtenáři, pochopili souslednost a vliv karmy. Pokud vám něco nebude jasné, zanechte prosím komentář pod článkem.
Neznámá kapitola 2. světové války
Za Dolores přišel jeden člověk, ředitel tiskařské firmy, který byl velice zdatný ve vyjednávání s lidmi. Tento muž byl sice úspěšný, cítil se ale jako v pasti – díky pracovním povinnostem a díky manželství. Navíc měl zlozvyk, který jeho samotného štval – ve stresu neustále mžoural (přimhuřoval) oči a rychle mrkal. A byl citlivý na světlo.
Od Dolores chtěl vědět, zda by měl změnit styl jeho života – změnit nudné zaměstnání a možná i opustit ženu se 4 dětmi a žít s přítelkyní. Tahle otázka nebyla vzhledem k jeho věku neobvyklá (čtyřicátník). V tomhle věku má mnoho lidí pocit, že jim něco uniká a že potřebují změnu. Onen muž měl navíc hromadu poměrně nebezpečných koníčků – horolezení, potápění, létání na kluzáku.
Při terapii se muž přenesl do okamžiku, kdy zničehonic spatřil atomový hřib způsobený explozí. Krátce na to ho pohltila oslepující záře. Dolores si nejdříve myslela, že se přenesl do minulého života někde v Hirošimě, nebo Nagasaki. Ale nebylo tomu tak.
Muž vykřikl: „To bylo až moc silný! Museli udělat chybu! To bylo silnější, než plánovali!“ Byl v šoku a nemohl mluvit, Dolores ho proto musela uklidnit. Pak muž začal vyprávět, že byl členem vědeckého týmu, který experimentoval s tímhle typem energie (bomb). A řekl, že to bylo v Německu, někde v horách – přesněji v kaňonu (údolí) mezi dvěma horami. Tady byla umístěna laboratoř, v níž probíhaly pokusy. Každý z vědců měl kus rovnice, přičemž až při poskládání všech částí dohromady dávala rovnice smysl (fungovala). Každý z vědců znal pouze svou část a samostatně by tak nebyl nepříteli k užitku. Onen muž byl součástí týmu pro svou perfektní znalost matematiky a fyziky. Vědci znali teorii a princip pouze na papíře, prakticky to zatím neměli odzkoušené. Byli ve válce a snažili se najít/vyvinout novou zbraň. A zrovna testovali nový vynález. Netušili však, jak silná zbraň je. Domnívali se, že by mohli s pomocí tohoto vynálezu-zbraně zničit velké území, nenapadlo je ale, že dokáží snadno vyhladit celé město a okolí.
Výbuch byl tak silný, že všechno zničil. Muž (jeho duše) se díval na celou událost shora.
Výsledný vzkaz zní: Když přežije duše něco takového, přežije cokoliv. Jediné, co umírá, je lidské tělo. Duše existuje dál, bez šrámů, bez škrábanců, bez zranění. Další částí vzkazu bylo vysvětlení toho, proč měl muž v současném životě problémy s mrkáním a mžouráním a byl citlivý na jasné světlo.
Proto pamatujte: ať už prožíváte cokoliv, ze všeho vyjde vaše duše bez zranění, maximálně „přijdete“ o fyzické tělo. Dalo by se to přirovnat k autonehodě – ať se nabouráte jakkoliv, maximálně bude zničeno auto, vy však vyváznete z nehody bez škrábanců. Nikdy ale „nebourejte“ úmyslně, přiděláte sami sobě problémy!
Doufám, že jste se neztratili, každý takovýto příběh je totiž velice zajímavý. Navíc by vám měl pomoct lépe pochopit, co to karma je, proč tu je a jak složité a propletené všechno ve výsledku bývá.
Máte-li k tématu nějaký dotaz, napište ho prosím do komentářů níž.