Velké farmaceutické firmy chtějí skoncovat s výrobci vitamínů a doplňků stravy
Autor článku se soustředí na situaci v USA, ale podobné pokusy a praktiky jsou také zaznamenávány v Evropské unii, kde byly v určitých ohledech mnohem úspěšnější než ve Spojených státech.
Článek byl převzat z webu Epoch Times a byl zkrácen. Celou verzi najdete na uvedeném odkazu.
Obsah článku
Názor
Farmaceutický průmysl si nepřeje nic jiného než skoncovat s jedním ze svých největších konkurentů – výrobci vitamínů a doplňků stravy. Snaží se o to již léta, ale nyní se mu to může skutečně podařit.
Příběh v kostce
Jeden z posledních pokusů zmařit vaši možnost přístupu k doplňkům stravy má podobu návrhu zákona, který by vyžadoval schválení doplňků stravy před uvedením na trh. Stručně řečeno, vyžadovalo by to, aby doplňky stravy – které jsou nyní oficiálně vedeny jako potraviny – procházely stejným schvalovacím procesem jako léčiva.
V minulosti se farmaceutický průmysl a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) snažily zakázat některé doplňky stravy, včetně vitaminu B6 a N-acetylcysteinu (NAC), tím, že je překlasifikovaly na nové léky.
Další strategií, kterou farmaceutický průmysl používá ke získání monopolu nad průmyslem doplňků stravy, je skupování značek, které je vyrábějí. Pouze 14 velkých společností – z nichž mnohé jsou farmaceutické firmy – nyní vlastní více než 100 nejoblíbenějších značek doplňků stravy prodávaných na trhu.
Tento monopol nad doplňkovým průmyslem dává farmaceutickým společnostem obrovský vliv na regulaci této oblasti, a to je způsob, jakým by mohly eliminovat nezávislé výrobce doplňků stravy, kteří si nemohou dovolit podrobit své výrobky finančně velice nákladnému schvalovacímu procesu, který je určen pro léčiva.
Durbin-Braunův návrh zákona
Jeden z posledních pokusů zmařit vaši možnost přístupu k doplňkům stravy má podobu návrhu zákona (Durbin-Braunův zákon, zákon se „zatím“ týká jen USA), který by vyžadoval schválení doplňků stravy před uvedením na trh. Stručně řečeno, vyžadovalo by to, aby doplňky stravy procházely stejným schvalovacím procesem jako léky, který stojí miliony korun, a na který menší podnikatelé nebudou mít dostatek financí.
Farmaceutický průmysl se s podporou amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) již léta snaží dostat výrobce doplňků stravy z trhu. Jednou z nejčastěji používaných taktik je snaha překlasifikovat je na léky.
Obvykle se zaměřovaly na konkrétní živiny, které jim stály v cestě k ziskům, ale legislativa, jako je Durbinův-Braunův návrh o předběžném schvalování výrobků před uvedením na trh, by farmaceutickému průmyslu umožnila monopolizovat trh jedním tahem.
Farmaceutické společnosti se pokusily zakázat vitamin B6
Boj o vitamin B6 (pyroxidin) je jedním z příkladů toho, jak se velké farmaceutické společnost (Big Pharma) snažily zlikvidovat přírodní látku, která stála v cestě patentu na jejich lék. V roce 2007 předložila společnost Medicure Pharma úřadu FDA občanskou petici, v níž tvrdila, že všechny doplňky stravy obsahující pyridoxal 5′-fosfát – vitamin B6 – jsou „falšované“ podle článku 402 písm. f) Federálního zákona o potravinách, lécích a kosmetických prostředcích. [zdroj]
Společnost Medicure v podstatě chtěla docílit toho, aby byly všechny výrobky s vitaminem B6 zakázány, protože podkopávaly motivaci společnosti pokračovat ve vývoji své lékové verze vitaminu B6.
Společnost Medicure si uvědomila účinnost vitaminu B6 proti ischemii (nedostatečnému průtoku krve) a rozhodla se z něj udělat lék tím, že vitamin jednoduše přejmenovala na „MC-1“. Společnost zapsala svůj MC-1 do lékové banky a pak tvrdila, že doplňky stravy s vitamínem B6 obsahují „jejich“ MC-1. Léková banka dokonce připouští, že MC-1, přejmenovaný vitamin B6, existuje a popisuje jej takto: [zdroj]
„…biologicky aktivní přírodní produkt, který lze považovat za chemickou entitu, která byla evolučně selektována a ověřena pro vazbu na určité proteinové domény.“
Hlavním důvodem, proč se farmaceutické společnosti dopouštějí tohoto druhu lstí, je skutečnost, že jakmile je látka klasifikována jako léčivo, lze zvýšit jeho cenu o 1 000 % oproti běžné maloobchodní ceně doplňků stravy. [zdroj]
Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) omezuje i účinný lék na COVID-19
Snad nejnovějším příkladem snahy FDA uzavřít snadný přístup k doplňkům stravy byl útok na N-acetylcystein (NAC) v roce 2020. NAC je široce používaným doplňkem stravy již šest desetiletí, přesto se FDA koncem července 2020 náhle rozhodla proti němu zakročit – hned poté, co se zjistilo, jak je užitečný pro prevenci a léčbu onemocnění covid-19. [zdroj]
FDA uvedl, že byl NAC vyloučen z doplňků stravy, protože byl v roce 1963 schválen jako nový lék. [zdroj] Pokud tomu tak bylo, proč tedy FDA se zásahem čekal až do roku 2020?
Jak tehdy informovala NPI, [zdroj] v době, kdy FDA začal rozesílat varovné dopisy[zdroj] společnostem, které uváděly NAC na trh jako lék proti kocovině, bylo v databázi doplňků stravy Národního ústavu zdraví více než 1 170 výrobků obsahujících NAC.
Členové Rady pro odpovědnou výživu se také obávali, že by se FDA mohl začít na NAC zaměřovat ve větší míře. Zatím se tak nestalo, ale společnost Amazon po rozeslání těchto varovných dopisů okamžitě přestala prodávat všechny výrobky NAC, ať už je prodejci uváděli na trh jako lék proti kocovině, nebo ne.
Také výběr společností (pro zasílání varovných dopisů), které NAC prodávaly jako lék proti kocovině, se zdál být přinejlepším svévolný. Faktem je, že několik vědců v té době upozornilo na přínosy NAC proti onemocnění covid-19 a krátce poté přišel FDA s touto směšnou výmluvou, aby omezil jeho dostupnost. Prostě to zavánělo střetem zájmů.
Další způsob, jakým se Big Pharma snaží převzít kontrolu
Další strategií, kterou farmaceutický průmysl používá ke získání monopolu nad doplňkovým průmyslem, je jednoduché skupování značek doplňků stravy. Společnost Nestlé Health Science například získala společnosti: Garden of Life, Vital Proteins, Nuun, Pure Encapsulations, Wobenzym, Douglas Laboratories, Persona Nutrition, Genestra, Orthica, Minami, AOV, Klean Athlete a Bountiful. [zdroj]
Společnost Bountiful zase vlastní značky jako: Solgar, Osteo Bi-Flex, Puritan’s Pride, Ester-C a Sundown, které jsou nyní pod kontrolou společnosti Nestlé. Samotné značky Bountiful vygenerovaly za 12 měsíců (konec časového rámce k 31. březnu 2021) čisté tržby ve výši 1,87 miliardy dolarů, takže dohoda o získání většinového podílu ve výši 5,75 miliardy dolarů, podepsaná v srpnu 2021, nemusela nutně udělat velkou díru do kapsy společnosti Nestlé. Podle analytičky Celine Pannutiové z J.P. Morgan, kterou citoval server Natural Products Insider [zdroj], vyplývá následující:
„Prostřednictvím akvizice společnosti The Bountiful Co. si Nestlé může vybudovat vedoucí pozici v roztříštěné kategorii vitamínů, minerálů a doplňků stravy, která v posledních 10 letech dosáhla nejvyššího a nejkonzistentnějšího růstu v oblasti péče o zdraví spotřebitelů.“
Lež o „soutěži volného trhu“
Pouhých 14 megakorporací – z nichž mnohé jsou farmaceutické společnosti – nyní vlastní více než 100 nejoblíbenějších značek doplňků stravy na trhu. Výše uvedený graf pochází z webových stránek holistického lékárníka Neala Smollera, PharmD. [zdroj]
Nezobrazuje sice vlastnictví všech dostupných značek, ale dává nám představu o tom, jak malý se stal okruh vlastníků. Jak poznamenává Smoller, mnoho konkurenčních značek je dokonce vlastněno tou samou korporací, čímž se pojem volné tržní soutěže stává neplatným.
Důležité je, že vlastnictví lvího podílu společností vyrábějících doplňky stravy dává farmaceutickému průmyslu jedinečnou možnost zbavit se jich, kdykoli si to bude přát. Mohli by záměrně přivést společnost ke krachu například prostým omezením reklamy. Podobný účinek by mohlo mít i snížení kvality a zároveň podvedení zákazníků, kteří se spoléhají na doplňky stravy, pokud jde o optimální výživu a zdraví.
Nejdůležitější ze všeho je však to, že tento monopol nad odvětvím doplňků stravy dává farmaceutickým společnostem obrovský vliv na regulaci, a to je způsob, kterým by mohly zlikvidovat nezávislé výrobce doplňků stravy, kteří jim nemohou finančně konkurovat. Zdá se, že právě o to Durbin-Braunovu návrhu skutečně jde.
Doplňky stravy jednoduše NEJSOU léky
Tento nově navrhovaný zákon by technicky vzato zakázal většinu doplňků stravy, protože jen málo výrobců doplňků stravy má finanční prostředky potřebné ke splnění požadavků na schválení léků. Jediní, kdo mají dostatečně velké fondy, aby to dokázal, jsou obří korporace.
Pokud by vitamíny a živiny prošly procesem hodnocení a schvalování léčiv, automaticky by se z trhu vyřadilo mnoho doplňků stravy a zvýšily by se maloobchodní ceny všech, které by zůstaly. Umožnilo by to také farmaceutickým společnostem, aby se v budoucnosti pokusily přejmenovat základní živiny, označit je za léky a ještě více zvýšit jejich cenu.
To nesmíme dopustit. Doplňky stravy jsou prostě a jednoduše POTRAVINY. Nemělo by se s nimi zacházet jako s léky, které musí projít přísným testováním, aby se vyhodnotily jejich účinky a bezpečnost. Doplňky stravy mají dlouhou historii téměř bezchybné bezpečnosti a nepotřebují testování jako léky.
Doplňky stravy jsou nejbezpečnějšími dostupnými potravinami
Úmrtí spojená s užíváním doplňků stravy jsou ve srovnání s počtem úmrtí na léky na předpis velmi vzácná, přesto jsou doplňky stravy běžně vyčleňovány jako potenciálně nebezpečné [zdroj, zdroj] , ať už z důvodu nedostatečného testování, nedostatečné regulace nebo obojího. Jde o to, že doplňky stravy nepotřebují testování bezpečnosti, protože se jedná o potraviny, a ve skutečnosti jsou plně regulovány.
V roce 2015 zveřejnil zpravodajský server CBC News zprávu Marketplace,[zdroj] v níž tvrdil, že řada výrobců doplňků stravy okrádala zákazníky tím, že nedodržuje tvrzení na svých etiketách. O dva měsíce později museli zprávu stáhnout,[zdroj] když se ukázalo, že jejich testy byly nepřesné. To je jen jeden příklad toho, jak se média vlastněná farmaceutickými společnostmi snaží vytvořit špatnou pověst doplňkům stravy.
Doplňky stravy jsou nejbezpečnějšími dostupnými potravinami; nežádoucí reakce na farmaceutické léky mají 62 000krát větší pravděpodobnost, že vás zabijí, než doplňky stravy.
Ve skutečném světě přitom nebylo nikdy zaznamenáno jediné úmrtí v přímém důsledku užívání doplňků stravy. Naopak, údaje uvedené ve zprávě britské organizace Alliance for Natural Health International (ANHI) z roku 2012 ukázaly, že doplňky stravy jsou nejbezpečnějšími dostupnými potravinami.
Riziko, že zemřete v důsledku užívání bylinného produktu nebo doplňku stravy, je menší než 1 ku 10 milionům, což je srovnatelné s rizikem, že vás zabije osvětlení. ANHI také vypočítala, že pravděpodobnost, že vás zabijí nežádoucí účinky farmaceutických léků, je 62 000krát vyšší než u doplňků stravy.[zdroj]
Jediné, co lze tedy o doplňcích stravy jednoznačně říci, je, že jsou možná nejbezpečnější kategorií všech spotřebních výrobků. Celkově lze říci, že u nezdravých potravin a léků je pravděpodobnost, že vám ublíží nebo vás zabijí, mnohem vyšší.
Navíc nedostatek studií na lidech neznamená, že doplňky stravy nejsou regulovány. Jsou regulovány jak FDA[zdroj] , tak Federální obchodní komisí (FTC)[zdroj]. FDA reguluje hotové výrobky a jednotlivé složky, zatímco FTC reguluje reklamu na doplňky stravy. Ačkoli tedy nejsou regulovány jako léky, jsou plně regulovány jako potraviny.
Zatím jen v USA
Popsaná situace panuje zatím „jen“ v USA, nicméně je jasné, že výrobci léčiv se nikdy nespokojí s ničím menším, než s totální kontrolou celosvětového trhu a s neustále rostoucími zisky.
O zdraví lidí jim nejde a nikdy ani nešlo.
Je proto potřeba mít se na pozoru, protože podobný návrh zákona můžeme časem očekávat i v Evropě a posléze i u nás. A jak už víme, naši politici se občanů nezastanou, politika je totiž stejně špinavý byznys jako farmacie.
Zdroj: Epoch Times