Karma: co to je a jak funguje v praxi VII: Nemoci III
<< Přejít zpět na obsah seriálu
Poznámka na začátek: všechny příběhy byly získány od osob během jejich terapií, kdy byly v hluboké hypnóze – tranzu, tedy ve stavu, kdy je „odpojeno“ vědomí a je tak možné komunikovat s podvědomím – lidskou duší.
Obsah článku
Nemoci III
Příběhy jsou jako vždy spletité – jako sám život. Snažil jsem se je vyložit tak, abyste vy, čtenáři, pochopili souslednost a vliv karmy. Pokud vám něco nebude jasné, zanechte prosím komentář pod článkem.
Nadváha
Při své práci se Dolores setkala s nejrůznějšími důvody pro nadváhu. Někdy bylo vysvětlení poměrné snadné – v předchozím životě daná duše trpěla hlady, až nakonec díky tomu zemřela (zemřelo její fyzické tělo). Nebo daná duše v minulém životě zapříčinila, že trpěli hlady jiní.
Někdy je nadváha určitým způsobem obrany. Duše si v současném životě přivodí tělo s nadváhou, aby se před něčím chránila. Případně aby se pro druhé stala neatraktivní a tím tak zabránila možnosti vztahu a citového zranění.
Jedním méně očekávaným vysvětlením nadváhy u jedné ženy byl její minulý život, v němž byla mužem – vůdcem klanu ve Skotsku. Bylo to velké zodpovědnosti a psychickém tlaku. Když muž umíral, duše těsně po smrti těla prohlásila: „Téhle tíhy zodpovědnosti se nikdy nezbavím.“ To byla velmi důležitá slova, která se přenesla podvědomě do současného života a způsobila nadváhu.
Astma
Dolores navštívil doktor, který trpěl mnoho let astmatem. Používal sice inhalátor, chtěl se ho ale zbavit, aby se na něm nestal závislý.
Při terapii se přenesl zpět do života, kdy pobýval jako domorodec v džungli v Africe. Bylo to v době, kdy tam Francouzi těžili v podzemí azbest. Chytali a zajímali domorodce jako otroky na práci v dolech. On byl jedním ze zajatců. Díky azbestu trpěli otroci dříve či později poškozením plic, které se projevovalo krvácením z úst. To mělo za následek dýchací obtíže a smrt. Francouzi mrtvoly jednoduše odhodili v džungli a zajali jiné domorodce.
Tento muž začal pociťovat příznaky a zpozoroval symptomy. Bylo mu jasné, že smrt se blíží. V jeho tehdejší kultuře nebylo na sebevraždě nic špatného, pokud jste byli v bezvýchodné situaci. Zabodl si proto kůl do pravého ramene a zemřel.
Tato vzpomínka se pak přenesla do jeho současného života a v případě stresu se objevily ony dýchací obtíže v podobě astmatického záchvatu.
Díky terapii doktor pochopil příčinu problémů a astma bylo pryč, včetně občasných bolestí na hrudi (poblíž onoho pravého ramene).
Sám po mnoha letech prohlásil: „Já vlastně míval dřív astma, že jo?“
Klaustrofobie + strach ze svázaných rukou a nohou
Dolores měla klientku, která trpěla strachem z uzavřených prostor a obavou ze svázaných rukou a nohou. Každou noc se budila a nemohla pořádně spát.
Dokonce měla déjá vu při návštěvě historického místa v Arkansasu (vojenská pevnost, vězení a soud) – věděla, že tu už někdy byla.
Při terapii se žena přenesla do doby, kdy sloužila jako voják Konfederace (Konfederace = koalice jedenácti amerických států, které se chtěly odtrhnout od Unie; tato válka je známá jako válka Severu proti Jihu). Tento voják byl zajat a vsazen do temného vězení s malými okénky. Zároveň měl upoutány ruce i nohy v okovech a nemohl tak pořádně spát, ani odpočívat. Během několika dní byl pověšen.
Smutek a deprese
Tento příběh je o ženě, která trpěla smutkem a depresemi, strachem z opuštění a pocitem bezcennosti. Měla problém s muži, se svatbou, s prací – pro nic se necítila být dost dobrá.
Trpěla navíc migrénami.
Při terapii se žena přenesla do minulého života, kde všichni včetně jí utíkali před vojáky na koních. Pravděpodobně šlo o nějakou invazi. Tato žena nesla v náručí roční dítě. Ve strachu o svůj život se snažila někde ukrýt, jenže se obávala, že jí dětský pláč prozradí. Proto dítě odložila u zdi a běžela se skrýt do domu. Domnívala se, že dítěti nikdo neublíží.
Chyba lávky.
Vojáci přijeli a dítě zavraždili. Ona to všechno sledovala z okna svého úkrytu. To jí natolik ranilo, že jí bylo jedno, že ji vojáci našli, znásilnili a zabili. Obviňovala se ze smrti svého děťátka – ačkoliv zemřela také, její duše se trápila a obviňovala. I po smrti fyzického těla.
Z toho důvodu si přenesla veškerý smutek a bolest do svého současného života a s tím přišlo i nekončící sebeobviňování.
Dokázala odpustit vojákům, ne však sobě. Po určitém „vyjednávání“ Dolores se ženiným podvědomím si žena dokázala odpustit. To byl pro ženu zlom a úleva.
Podle Dolores se žena tímhle „ubíjela“ několik předchozích životů (nedokázala si odpustit), přičemž se Dolores domnívá, že pokud by se se ženou vrátily do onoho předchozího života, kde to všechno začalo, zjistily by, že tato žena původně provedla něco podobného jako voják (zavraždila někomu dítě) a teď jen „splácela“ karmu.
Kdo s čím zachází, s tím také schází.
Doufám, že jste se neztratili, každý takovýto příběh je totiž velice zajímavý. Navíc by vám měl pomoct lépe pochopit, co to karma je, proč tu je a jak složité a propletené všechno ve výsledku bývá.
Pokud vás příběhy zaujaly, můžete se těšit na další. Máte-li k tématu nějaký dotaz, napište ho prosím do komentářů níž.