4 návyky lhářů, díky nimž je můžete odhalit
Měli jste někdy pocit, že vám někdo lže, ale neměli jste to jak dokázat? Obvinit někoho ze lži není vůbec snadné – pokud nemáte důkaz. Zaběhnutí lháři, kteří lžou neustále jsou navíc v této dovednosti velice šikovní a o to složitější je pokus o jejich odhalení.
Níže je proto pár rad, jak se pokusit takové „ptáčky“ chytit při činu.
Obsah článku
1. Klaďte otázky zaměřené na jejich osobu
Lháři se často budou snažit oddělit svou osobu od toho, o čem mluví – lžou. To jim pomáhá navodit pocit větší důvěryhodnosti (smyšleného) příběhu a převést případnou vinu na ostatní účastníky vyprávění. Někdy sami o sobě mluví v příběhu v třetí osobě.
Jak s vámi lidé jednají, utváří jejich karmu. To, jak reagujete, utváří tu vaši.
Wayne Dyer
Příklady:
- „Nebylo to dokončeno“ místo „Já to nedokončil“.
- „Talíř spadl“ místo „Upustil jsem talíř“.
Samozřejmě lháři často používají zájména jako „my“, „nám“, „naše“ a tak dále, a to opět jenom proto, aby se vyhnuli zodpovědnosti za své jednání a činy.
Příklady:
- „Nikdo v tom nenašel problém“ místo „Já v tom žádný problém nenašel“.
- „Udělali jsme chybu“ místo „Udělal jsem chybu“.
Podobně tomu je s dalšími zájmeny.
Příklady:
- „Řídil jsem auto“ místo „Řídil jsem mé auto“.
- „Rozhodnutí bylo…“ místo „Rozhodl jsem, že…“.
Co s tím?
Nejlepší je konfrontace pomocí doplňujících otázek, které budou zaměřeny přímo na lháře.
Příklady:
- Pokud řeknou „Nebylo to dokončeno“, zeptejte se „Kdo to nedokončil? Čí to byla zodpovědnost? Byl jsi to ty?“
- Když řeknou „Řídil jsem auto“, položte dotaz „A čí to bylo auto? To patří tobě?“
2. Ptejte se na věci, na něž znáte odpověď
Je jasné, že o dané situaci nebudete vědět všechno, pokud ale znáte pár drobností, zeptejte se na ně. Ale nedávejte najevo, že víte odpověď. Nechte lháře budovat svůj příběh a udělejte si sami představu o tom, čemu lze věřit.
Jak se říká: Neruš nepřítele, když si pod sebou sám podřezává větev.
3. Položte nečekanou otázku
Jak známo, lháři dokáží vystavět velice uvěřitelný příběh plný detailů tak, aby to působilo věruhodným dojmem. Takový příběh si mohou dopředu vymyslet a „dopilovat“, avšak stejně je tu něco, co pod kontrolou mít nebudou – detaily a drobnosti reálného života.
Pakliže se na nějakou takovou drobnost nečekaně zeptáte, zamotá se lhář do své vlastní sítě.
Příklady:
- „Neměl jsem čas, protože jsem byl na pracovním obědě.“ Nečekané otázky: „A kdo seděl po tvé pravici?“ „Co jsi jedl?“ „Co měli za víno?“
- „V té době jsem byl s kamarádem.“ Nečekané otázky: „A jakou barvu mělo jeho triko?“ „Jak se má jeho žena?“ „Jaké bylo počasí?“
4. Zeptejte se na příběh
Klást otázky jednu po druhé má svůj význam, ale vyžádat si celý příběh, je dobrou cestou, jak lháře odhalit. Stvořit celý příběh tak, aby byl věrohodný je totiž daleko těžší, než promýšlet jednotlivé otázky.
Jak by se mohl takový lhář prozradit?
- Bude mluvit velice pomalu
Vymýšlet příběh „za pochodu“ je náročné a zpomalením se lhář bude snažit získat čas. - Bude vágní (stručný)
Logicky bude mít každý lhář při vymýšlení lži snahu co nejméně se do všeho „zamotat“, a proto vypustí maximum detailů – bude stručný. Nebo bude u něčeho vymýšlet detailů až přespříliš (protože danou věc zná), a v takovém případě to bude jen snaha odvést pozornost. - Bude mít výpadky paměti
- Budou v pohodě
Při výslechu budou normálním člověkem pravděpodobně zmítat různé emoce. A to hlavně proto, že není zvyklý na výslech/kladení otázek. Lhář na to zvyklý je a tudíž bude v klidu a pohodě odpovídat. - Spousta spontánních (bezprostředních/samovolných) oprav
Každý může svou odpověď samovolně opravit – např. „Stalo se to v 10 hodin. Ne, počkat, vlastně to možná bylo ve 12.“ Pár takových oprav není nic zvláštního, větší počet už ale „zavání“ něčím nekalým.
Závěrem
Pamatujte, že nejdůležitějším prostředkem k odhalení lháře je dobře položená otázka. Zachovejte proto klid, ptejte se přímo a nedávejte na sobě znát, že máte podezření na lež. A pozorujte a analyzujte. Ostatně i lhář je „jenom člověk“.
Zdroj: Powerofpositivity