Karma: co to je a jak funguje v praxi III: Nehody, handicap
<< Přejít zpět na obsah seriálu
Poznámka na začátek: všechny příběhy byly získány od osob během jejich terapií, kdy byly v hluboké hypnóze – tranzu, tedy ve stavu, kdy je „odpojeno“ vědomí a je tak možné komunikovat s podvědomím – lidskou duší.
Nehody/handicap
Tentokrát není článek ani tak o příbězích, jako spíš o zamyšlení se a o popisu fenoménu nehod. I tak ale přináší cenné informace pro každého z nás. Pokud vám něco nebude jasné, zanechte prosím komentář pod článkem.
Spoustě lidí se stávají různé nehody. Někdy menší, někdy drastické. Nehoda není náhoda – jak se s oblibou říkává. A je to pravda. V dnešním díle bych proto rád prošel smysl a význam nehod, abyste si, milí čtenáři, uvědomili, že pokud se nám děje něco nepříjemného, má to svůj význam. Nehoda je totiž často jedním z posledních způsobů, jakým můžeme být „shora“ probuzeni, je to styl upozornění a přesměrování pozornosti na důležitou oblast života, na něco podstatného, co nám jaksi uniká. Někdy je nehoda součástí životního plánu, pak má také svůj význam, i když trochu jiný.
Např. jedna žena, klientka Dolores, měla v životě sérii automobilových nehod, kterými se vesmír snažil upoutat její pozornost. Vypadá to sice drasticky, pokud ale nedbáme menších znamení, musí vesmír přidávat na důležitosti a síle – a to až do té doby, dokud si nevšimneme.
U zmíněné ženy její duše při terapii řekla, že se snažila o upozornění mnoho let, nebylo to ale nic platné, žena byla „lapena“ ve svých zažitých a starých „programech“ (zvyklostech a stylu života) a znamení neviděla – nebo možná nechtěla vidět.
S tím bude mít asi spousta lidí problém (já zpočátku taky) – jak nám může vědomě ublížit někdo, kdo nás miluje, kdo nás opatruje, dává na nás pozor a má nás vést? To přeci nemůže být pravda, to by nám strážní andělé a vesmír nikdy neudělali, jsou tu, aby nás chránili, ne aby nám ublížili.
To je sice pravda, dohlížejí na nás a pomáhají nám, jak ale můžeme vědět, že nehoda není součástí životního plánu?
Duše, která je v období mezi životy, konzultuje se svými rádci, se staršími a se svými mistry plán jejího dalšího života. V tomhle plánu je, mimo jiné, zahrnuto několik podstatných prvků:
- splacení karmy (ať už někomu, nebo někým)
- duchovní růst
- učení se novým věcem
- pomoc ostatním (v rámci možností daného života samozřejmě)
Součástí takového plánu může být i to, že pokud duše s vtělením (narozením) zapomene svůj plán (což se stává poměrně často), ti na „druhé“ straně (andělé, mistři…) zajistí pomocí událostí to, že si duše rozpomene na svůj plán a vrátí se na správnou životní cestu.
Proto co se nám může na první pohled zdát drastické, je jen součástí plánu, s nímž jsme všichni souhlasili.
Proto pokud intuice, ani drobná popostrčení a znamení nezafungují, přijde na řadu něco většího. Každému se přihodí něco špatného, tomu nelze utéct. Je to součást života a nikdo vám netvrdil, že to bude snadné.
Podívejte se na to ale bez emocí a předpojatosti – cokoliv, z čeho si vezmeme ponaučení či odneseme zkušenost, to všechno mělo svůj smysl.
Hlavně mějte na paměti, že tenhle život není jediný, který žijete. Máte spoustu životů za sebou a další před sebou. A hlavně – vaše duše je NESMRTELNÁ. Život je jen jakási „škola hrou“, v níž se učíme a zlepšujeme. A dokud nesplníme zkoušku, nemůžeme postoupit dál.
A čím dříve se naučíme všechny potřebné lekce, tím dříve budeme moct vystoupit z toho kolotoče karmy a už nebude potřeba vracet se na Zemi. Ačkoliv vám možná připadá, že Země je váš domov, není tomu tak. Země je jen hřiště, kam si chodí duše hrát a učit se.
Domov máme jinde.
Handicapovaní
Možná někoho z vás překvapí, že na handicapovaná těla se „stojí“ větší fronta duší, než na ta „normální“ (bez handicapu).
Proč? Součástí plánu každého vtělení (života) je splatit během onoho života co nejvíce karmy, aby se duše nemusela znovu vracet a opakovat to, co již předtím prožila. Skrze postižení (handicap) tak duše může nejen splatit víc karmy, ale také se víc naučit – přičemž učí nejen sebe, ale také druhé (např. rodiče).
Navíc duše rodičů před vtělením (narozením) souhlasily s tím, že se budou o danou duši v handicapovaném těle starat.
Všichni se tak navzájem učíme. Koneckonců život je o učení se a o vývoji.
Máte-li k tématu nějaký dotaz, napište ho prosím do komentářů níž.