Zkušenosti s nákupními galeriemi typu Lapert/Lunzo 1/3: Kdo je Lapert
S rozšířením internetu prakticky do každého koutu světa máme k dispozici možnost nakupovat vždy a všude. Ve spojení s mobilními telefony a tablety pak nakupování může být otázkou několika málo minut.
Jenže právě těch několik málo minut – tedy nedostatek času a pozornosti, které nákupu věnujeme, může znamenat, že si vybereme eshop, který nehraje zcela podle zvyklostí.
Obsah článku
Shrnutí článku („o čem to je“)
V této první části vám čtenářům předkládám několik informací o firmě Lunzo, majiteli portálu Lapert. Jsou to především informace z obchodního rejstříku, které o každé firmě leccos prozradí a mohou být pro vás určitým návodem, jak si podobným způsobem prověřit jakoukoliv firmu podnikající v ČR.
Ve druhé části článku (uvedena samostatně kvůli větší přehlednosti) popisuji mou zkušenost s portálem Lapert, kdy jsem zakoupené zboží odmítl a získal peníze do 17 dnů zpět.
Rozebírám v ní emailovou komunikaci s důvody proč jsem takto postupoval, včetně odkazů na občanský zákoník.
Tahle část by pro někoho mohla být třeba jistou formou návodu, jak se dá postupovat v podobných případech.
Zkušenosti s nákupními galeriemi typu Lapert/Lunzo 2/3: Jak jsem získal peníze do 15 dnů zpět
Zkušenosti s nákupními galeriemi typu Lapert/Lunzo 3/3: Co dělat, když už máte zboží doma
Jak jsem objednával na Lapert.cz
Na začátek nejdříve stručně uvedu, jak jsem ke své zkušenosti s lapert.cz přišel. Měl jsem se účastnit události, k níž jsem se rozhodl pořídit si nové sako, které by mi bylo doručeno do několika dní. Hledání mě přivedlo až na stránky lapert.cz.
Nenapadlo mě si obchod jakkoliv prověřovat, vše se tvářilo jako klasický eshop.
Objednal jsem proto sako, u něhož bylo uvedeno „skladem“. Když po pár dnech stále eshop nejevil žádné známky odeslání, napsal jsem dotaz emailem, kde se objednané zboží nachází. Odpověď mi posléze otevřela oči – doručení obvykle trvá 5 – 14 pracovních dní. Z toho jsem vytušil, že se zboží zřejmě odesílá z Číny. Mé podezření se záhy potvrdilo.
Protože u mnou objednaného zboží bylo uvedeno „skladem“, nabyl jsem dojmu, že mi bude doručeno do několika dní, protože je skladem v eshopu a ten ho bude moct odeslat ještě tentýž, případně následující den. Jelikož jsem to považoval za klamavé jednání ze strany eshopu, zrušil jsem objednávku.
Za férové jednání bych považoval, pokud by u každé položky eshopu bylo jasně uvedeno „skladem u dodavatele“ a dodací dobu oněch 5 – 14 dní.
V takovém případě by nakupující jasně viděl, jak dlouho bude na zboží čekat a mohl by se kvalifikovaně rozhodnout (věděl by, do čeho jde).
Na webu Lapert ale ani jeden z těchto důležitých údajů přímo u zboží nevidíte. Proč?
Pro tyto informace je potřeba posunout se na stránce níž a rozkliknout sekci Doručení a vrácení.
Pro úplnost se můžete podívat na dva obrázky: vlevo stránka na Lapert, kde vidíte jen „skladem“, ale nic víc. Vpravo stránka produktu na největším čínském tržišti Aliexpress.
Najdete rozdíl?
Každopádně Lapert se bránil vrácení peněz a snažil se všemožně získat čas. To mi nedalo, proto jsem si udělal malou sondu.
Pokud vás nebaví čísla, následující řádky nebudou úplně pro vás, nicméně zkuste to chvíli vydržet, obzvlášť v případě, že vás tento eshop zajímá.
Kdo/co je to eshop Lapert?
Lapert se profiluje jako tržiště (marketplace), tedy pouze zprostředkovatel prodeje, neboli jakási platforma, která umožnuje prodávajícím nabídnout své zboží k prodeji návštěvníkům stránek.
Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by o tom byl návštěvník stránek (nakupující) patřičně informován viditelně a srozumitelně hned na hlavní stránce. Jenže není.
Co prozradí obchodní rejstřík?
Portál Lapert pak patří společnosti Lunzo s.r.o. Pokud vás zajímá víc informací o této firmě, stačí otevřít obchodní rejstřík na portálu justice.cz: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=997163&typ=PLATNY
Na tom stejném portálu lze stáhnout také účetní uzávěrku – rozvahu: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=89782111&subjektId=997163&spis=1274833
Z ní můžeme mimo jiné vyčíst, že Výsledek hospodaření za běžné účetní období za rok 2024 (v tomto případě zisk) činí 1 558 000 Kč.
Za loňský rok 2023 byl zisk vyšší, konkrétně 2 292 000 Kč.
Dalším zajímavým údajem je Výsledek hospodaření z minulých let (kumulovaný zisk, neboli nerozdělený zisk minulých let, neboli zisk, který „nahromadila“ firma v minulosti a ještě ho nijak nepoužila (neinvestovala, nerozdělila mezi majitele atd.)). Ten činí 1 701 000 Kč.
Teď ale přejděme k podstatnějším číslům.
V kolonce krátkodobé závazky vidíme částku 7 240 000 Kč.
Peněžní prostředky pak vidíme ve výši 4 662 000 Kč.
Co to znamená?
Jednoduše řečeno krátkodobý závazek je vše, co musí firma zaplatit do jednoho roku. Jsou to peníze použité na provoz firmy. Spadají sem tak např. dluhy dodavatelům (v tomto případě dodavatelům z Číny), dluhy státu na daních či zdr. a soc. pojištění, atd.
Sem spadají také závazky vůči zákazníkům a s tím i všechny nevyplacené refundace, vybrané zálohy atd.
Peněžní prostředky jsou vše, co mají v hotovosti nebo v bance na účtech.
Nyní pojďme počítat: jako firma dlužím 7 240 000 Kč, které musím do roka uhradit, mám ale jen 4 662 000 Kč. Rozdíl činí 2 578 000 Kč.
Kde je získám? Mohu vybrat své pohledávky, v tomto případě ale „jen“ 547 000 Kč.
Nejpravděpodobněji tedy budu chtít získat další peníze pomocí nových objednávek v mém eshopu (tržišti) a vybrat tímto způsobem co nejvíc (s tím jde logicky ruku v ruce omezení refundací neboli vracení peněz zákazníkům při odstoupení od smlouvy či reklamaci).
Na chvíli se ještě vraťme ke krátkodobým závazkům, ty totiž stouply od minulého účetního období o cca 70% z 4 186 000 Kč na oněch 7 240 000 Kč.
Proč to uvádím? Navýšení krátkodobých závazků nemusí nutně znamenat nic špatného, naopak může naznačovat růst objemu obchodů.
Nebo může ukazovat na hromadění neuhrazených závazků (např. prodlužování lhůt pro vracení peněz zákazníkům).
Netvrdím ani A ani B, jen předkládám možnosti.
Pokud ale firma operuje s takto vysokými krátkodobými závazky v poměru k hotovosti, může to vysvětlovat, proč se tak úporně brání rychlému vracení peněz. Každá koruna, kterou si „podrží“ déle, jim pomáhá financovat provoz.
Další čísla pro dokreslení obrazu
V tuto chvíli už mi jednání Lapertu začínalo dávat smysl. Pokud budete mít firmu a budete mít tak vysoké krátkodobé závazky v poměru k hotovosti, budete dělat vše pro to, abyste situaci vyřešili a ufinancovali provoz. Bohužel to v tomto (mém) případě znamená ne zcela fér přístup k zákazníkům.
Společnost Lunzo navíc poměrně hodně nainvestovala do dalších věcí, které jsou pro její provoz podstatné. To můžeme vidět v údaji Dlouhodobý nehmotný majetek, u něj totiž vidíme částku 5 569 000 Kč po odpisech (s pořizovací cenou 8 826 000 Kč).
Tato čísla nám říkají, že firma Lunzo má několik milionů Kč ve věcech, na něž si nelze sáhnout (nepatří sem auta, počítače, budovy atd.), ale přitom jsou důležité. O co se může jednat? Napadá mě převážně software a vše kolem (platforma pro eshop, systém pro evidenci zákazníků a marketing, webhosting atd.).
Tady se nám potvrzuje, že Lapert/Lunzo je skutečně jen „virtuální firma“. Nemají sklady, pobočky, kanceláře (jen sídlo). To ostatně „sedí“ s tím, co vidíme ve zmíněné rozvaze.
Aktiva ve výši 10,8 mil. Kč tvoří převážně dvě položky: zmíněný nehmotný majetek (5,5 mil. Kč) a peněžní prostředky (4,6 mil. Kč).
To vše ve dvou lidech (viz odkaz výše na obchodní rejstřík) + příloha účetní závěrky: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=89782113&subjektId=997163&spis=1274833
Když sídlo není sídlem aneb únikovka v praxi
Dovolte mi ještě navázat na můj předchozí výraz „virtuální firma“.
Pokud se totiž podíváte do sbírky listin obchodního rejstříku důkladněji, najdete dokument ze srpna 2021 pojednávající o změně sídla z Plzně do Prahy.
Někdo by to mohl nazvat růstem firmy, já tomu říkám přesun do anonymity.
Na dané adrese totiž nenajdete kancelář, najdete tam jen a pouze virtuální sídlo, které si (nejen) na dané adrese můžete založit za pár korun.
https://smartcompanies.cz/virtualni-sidla-praha
Ještě zajímavější jsou ale sídla firmy před přesunutím do Prahy: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=997163&typ=UPLNY
Historie Lapert tak připomíná únikovou hru.
Mezi lety 2017 a 2021 vystřídala firma v Plzni hned čtyři adresy – od Mikulášské přes Bělohorskou až po Zbrojnickou.
Proč?
Nechci se dostat do roviny spekulací, nicméně obměna sídla každým rokem vždy kolem července/srpna mi přijde jako způsob, jak bych mohl jako majitel firmy účinně „kličkovat“ před kontrolami. Než se úřady rozkoukají, už jsem jinde.
Finální přesun do anonymního mrakodrapu v Praze na Politických vězňů by pak pro mě byl jen logickým vyvrcholením.
Ať už jsou důvody jakékoliv, žádná firma s virtuálním sídlem na mě nepůsobí důvěryhodně. Pro mě osobně je to určitý varovný signál.
Závěrem
Na uvedeném příkladu jsem se vám snažil ukázat, že v případě pochybností si můžete snadno prověřit jakoukoliv firmu podnikající v ČR.
Každá firma podnikající v České republice musí být zapsaná v obchodním rejstříku, a tím pádem musí zveřejňovat účetní závěrku (minálně rozvahu s přílohou).
Druhou část článku, v níž jsem dostal z Lapertu peníze zpět do 15 dní od odstoupení od smlouvy, nadjete na následujícím odkazu. Rozebírám tam emailovou komunikaci s lapert.cz včetně vysvětlení proč to tak dělám (s odkazy na občanský zákoník).
Zkušenosti s nákupními galeriemi typu Lapert/Lunzo 2/3: Jak jsem získal peníze do 15 dnů zpět
Třetí část článku – rozbor situace, co z by se pohledu zákona dalo dělat, máte-li objednané zboží již doma, najdete tady:
Zkušenosti s nákupními galeriemi typu Lapert/Lunzo 3/3: Co dělat, když už máte zboží doma