Koronavirus: fakta vs panika
Politici a zdravotní experti tvrdí, že:
1) COVID-19 je smrtelný pro spoustu dalších lidí, než jen těch, kteří onemocní zápalem plic během chřipkové sezóny
2) COVID-19 se stále pomalu šíří ve všech hlavních průmyslových (vyspělých) zemích, z čehož plyne, že stále převažují výhody všech těch nákladných opatření (omezení pohybu a ekonomiky).
Co když se ale politici a experti mýlí? Co když není COVID-19 o moc více smrtící, než obyčejná chřipka? Co když už se COVID-19 dávno rozšířil všude, kam to jen šlo? Nejsme tak spíš svědky nejdražšího věřejného zdravotního opatření v historii? Opatření, které se nevyplatí?
Zvažme čtyři následující body:
- V Itálii, kde bylo plánování a celková zdravotní organizace ohledně COVID-19 na velmi špatné úrovni, je úmrtnost na koronavirus 124 lidí na milion obyvatel a číslo se s postupující dobou výrazně zmenšuje. Pro srovnání, během typické chřipkové sezony zemře v souvislosti s chřipkou nebo zápalem plic ve Spojených státech 170 lidí na milion obyvatel.
- V zemích, které žádná drastická opatření nezavedly (omezení pohybu), například Holandsko nebo Jižní Korea, mají nižší míru nákazy COVID-19, než Čína a Spojené státy, které zavíraly města a omezovaly pohyb lidí a ekonomiku. Dokonce i státy kulturně a politicky odlišné, jako Írán a Itálie, zažily stejné zploštění původně nejdříve narůstající 30denní křivky ukazující nákazu (přeloženo: ve všech zemích na začátku epidemie narůstala a poté začala klesat – a je jedno, jaká opatření země přijala, či kde se země nachází).
- Cena za úmrtí tak díky provedeným opatřením (omezení pohybu) překročila 300 milionů dolarů za život člověka (cca 7,4 mld. Kč), což je mnohem více, než kolik si života jednoho američana cení americká vláda, což je kolem 7-9 milionů dolarů za osobu (cca 173-222 mil. Kč).
- Dětská nemocnice v Los Angeles, kde jsou léčeny nejchudší, nejnemocnější a nejslabší děti ve Spojených státech, nezaznamenala žádná úmrtí a pouze jeden případ koronaviru. Pokud by byl virus tak smrtící a nebezpečný pro kohokoli mimo typické rizikové skupiny ohrožené chřipkou (oslabení starší lidé, lidé s více vážnými nemocemi, lidé s hůře fungujícími plícemi apod.), jak se všude tvrdí, měli bychom logicky mnohem víc případů, říká profesor Hay.
Jižní Korea neomezila pohyb a ekonomiku, pouze implementovala nejkomplexnější virové testování a sledování kontaktů na světě. Epidemie COVID-19 vyvrcholila v Jižní Koreji začátkem března a do dnešního dne činí počet koronavirových úmrtí 131. Ačkoliv 131 mrtvých je hodně, je potřeba hledět na toto číslo z nám již známé perspektivy – porovnání mrtvých na milion obyvatel: 2,3 mrtvých na milion Korejců.
Bez toho všeho povyku byste tak tuto takzvanou pandemii COVID-19 jen stěží zaregistrovali.
Všechna úmrtí na koronavirus jsou tragická. Je ale důležité si také, že na každého oslabeného nebo chronicky nemocného člověka (nehledě na věk), který podlehl koronaviru, jsou tu stovky většinou mladých a zdravých lidí, pracujících i studentů, jejichž životy budou výrazně poznamenány (ne-li zničeny) na dlouhé měsíce, možná i roky. To vše díky ekonomickému kolapsu způsobenému snahou o kontrolu epidemie. Předpokládá se, že ekonomická „narušení“ zničí mnohem více životů, než by drastická opatření mohla zachránit.
Je zneklidňující, jak se veřejní činitelé snaží zabránit šíření epidemie za každou cenu, aniž by porozuměli následkům a ceně, kterou za tato opatření musí zaplatit běžní občané. Byly použity ty nejničivější, nejdražší a nejotravnější metody ke snižení infekce, ačkoliv ale nikdo nemá jakýkoliv důkaz o tom, že tyto metody skutečně fungují.
Holandsko podporuje mladé lidi, aby se družili, chodili do práce a trávili volný čas tak, jako vždy. Sociální izolace se pak vztahuje pouze na ohrožené skupiny lidí (oslabení, starší, s oslabenou imunitou atd.).
J. Korea používá agresivní sledování kontaktů k dohledání a izolaci znamých případů, avšak veřejnost není v pohybu nijak omezována.
Oba přístupy (Holandský i Jihokorejský) jsou velmi efektivním a mnohem levnějším způsobem, jak bojovat s pandemií. Takhle vypadá rozumný přístup.
Oproti tomu většina Evropy zavřela všechny doma a omezila ekonomiku. Takhle vypadá panika.
Autor: Joel W. Hay je profesorem Univerzity v Jižní Karolíně na Lékařské škole (School of Pharmacy and at the USC Dept. of Economics (by courtesy)).
Protože článek již nemusí uvádět aktuální data, pro upřesnění vám přináším přehled počtu úmrtí rozdělený podle zemí. Klikněte na obrázek pro jeho zvětšení.
Možná vás bude také zajímat: Statistika: Počet úmrtí v roce 2020 (včetně koronaviru)
Zdroj: https://www.washingtontimes.com/news/2020/mar/26/public-policy-panic-about-the-covid-19-pandemic-no/