Touha po stvrzení aneb proč je těžké změnit názor
Lidé vyhledávají informace, které potvrzují jejich názor nebo vidění světa a ignorují vše, co do jejich pohledu nezapadá. Proč?
Touha po stvrzení (anglicky Confirmation bias) je velmi dobře známá past v lidském myšlení. A ať chcete, nebo ne, jejími obětmi jste také vy, mě nevyjímaje.
Obsah článku
O co jde?
Jde o sklon vykládat si nové informace tak, aby byly slučitelné s naším stávajícím pohledem na svět. Do tohoto pohledu se počítají i různé teorie a přesvědčení, jež zastáváme.
Jinak řečeno: jakmile si nějaké nově příchozí informace protiřečí s naším stávajícím pohledem na věc – lze tedy říct, že nám něco vyvracejí, pak takové informace odfiltrujeme.
To je samozřejmě lehce řečeno ne zcela bezpečné, protože např. riziko plynoucí z takových možných informací nepřestane existovat jen proto, že ho ignorujeme.
A přesto to většina z nás dělá.
Jako jednoduchý příklad lze uvést osobu, která chce zhubnout, a proto drží dietu. Každý den si tedy stoupne na váhu. Pokud hmotnost klesne, dieta funguje. Pokud ale přibral(a), připíše se to na vrub „výkyvu“, „zakolísání“, či čemukoliv jinému a pustí to z hlavy.
Celé měsíce tak lze žít v iluzi, že dieta funguje 🙂
Co se s tím dá dělat?
Pokud se objeví cokoliv, co je v rozporu s vaší teorií/s vaším pohledem na nějaký problém, měli byste zpozornět.
Rozporem může být např. vaše/něčí pozorování, které nesouhlasí s vašimi současnými domněnkami, nějaký nový fakt či jen něčí jiná domněnka.
Pokud taková situace nastane, je nejlepší si vše zaznamenat pro pozdější zpracování, případně danou záležitost zpracovat ihned.
Mozek totiž protiřečící argumenty moc rád do půl hodiny „zapomíná“.
Jsou i tací, kteří čím více si jsou jisti určitým předpokladem, tím více vyhledávají fakta, která ho vyvracejí.
Po zpracování všech fakt a argumentů je samozřejmě potřeba odpovídajícím způsobem upravit svůj názor/své vidění světa.
Lidé jsou mistry v interpretaci všech nových informací takovým způsobem, aby jejich současná přesvědčení zůstala nezměněna.
Warren Buffet
Experiment
Pro ukázku, že touha po stvrzení je záludná a neviditelná, můžeme využít jeden uskutečněný experiment.
Máte číselnou řadu: 2-4-6
Dotaz zní: na základě jakého principu jsou čísla uspořádána?
Vy smíte pouze říct další číslo v řadě, které bude následovat a odpověď na toto číslo může znít buď
ano, to je podle pravidla
nebo
ne, to není podle pravidla
Jaká čísla vás napadnou? Zkusím hádat…
8? Ano, to je podle pravidla
10? Ano, to je podle pravidla
12? Ano, to je podle pravidla
Pokud vás napadla jiná čísla, pak se omlouvám, nikdo není dokonalý 🙂
Nicméně po těchto dotazech už asi máte jasno v tom, jak zní pravidlo:
K poslednímu číslu se vždy přičte dvojka.
To ovšem není správný princip uspořádání čísel.
Zkusme to tedy dál. Nyní budu brát náhodná čísla a rovnou si i zkráceně odpovídat.
Stále máme číselnou řadu 2-4-6 a zkoušíme další číslo v řadě.
4? Ne.
7? Ano.
9? Ano.
-3? Ne.
24? Ano.
2? Ne.
0? Ne.
101? Ano.
Tušíte?
Pravidlo zní: Následující číslo musí být vyšší než čísla předcházející.
V případě vytvoření prvního pravidla jsme si pouze chtěli potvrdit naši teorii – která ale byla mylná.
V případě druhého – správného – pravidla jsme se museli pokusit naši teorii úmyslně vyvrátit a vědomě hledat důkaz.
Díky příkladu je vám už možná jasné, proč naše mysl takto funguje – je to méně pracné a šetří se tím čas a energie.
Každý den totiž řeší náš mozek tolik rozhodování a všelijakých problémů, že se snaží ulehčit si práci jak to jen jde, jinak by byl přetížený a my bychom se zbláznili.
Bohužel sednout sami sobě na lep není nic, nač bychom mohli být hrdí.
Navíc pokud připustíme, že naše domněnka je špatná, říkáme tím, že víme, že vlastně nic nevíme. Tím si snižujeme sebevědomí a to nikdo nemá rád. Že?
Je potřeba rozlišovat mezi potřebou být pravdivý a mít pravdu za každou cenu.
To první vychází z potřeby hledání pravdy a nelze proti tomu nic namítat. Hledání pravdy a objevování nás posouvá vpřed.
To druhé vychází z naší pýchy, což není nic, co by nás posunulo vpřed. Právě naopak.
Příklady z praxe
Všichni si musíme vytvářet teorie o všem možném – o světě, o ekonomice, o kariéře atd. Bez našich domněnek se neobejdeme.
Čím vágnější však nějaká domněnka je, tím více je potřeba hledat stvrzení. A tím víc takové stvrzení bude zkreslovat.
Např. ekonomické prognózy. Vezměme si třeba (smyšlenou) větu: Ve střednědobé perspektivě se zvýší tlak na znehodnocení koruny.
- co to je střednědobá perspektiva?
- co to je tlak na znehodnocení?
- s čím se ono znehodnocení porovnává?
- vůči Euru?
- vůči zlatu?
- vůči řepce?
- vůči nemovitostem? (v Praze, v Chánově, kde?)
- vůči ceně párku v rohlíku?
Nebo různá náboženství.
Např. to, že se Bůh nikdy nezjevuje přímo, zřetelně ukazuje, jak silná je touha po stvrzení. Odfiltrovat lze jakoukoliv námitku, byť by byla sebevíc smysluplná a jakkoliv oprávněná.
(podotýkám, že neútočím na náboženství, jen ho zmiňuji jako jeden z příkladů)
Do třetice uveďme dnešní bulvární novinové články. Pokud se jim tak ještě dá říkat.
Někdo vydá zprávu, ostatní ji převezmou a vyhledají si jen to, co danou zprávu potvrzuje. Nikdo už ale nehledá důkazy z opačné strany – tedy vyvrácení, případně upřesnění informace. To je totiž náročné na čas.
Mezi tyto příklady lze zařadit i různé motivační knihy např. o tom, jak v životě dosáhnout úspěchu.
Vezměme třeba (smyšlené) tvrzení: „Meditace je cestou ke štěstí“.
Autor samozřejmě uvede spoustu příkladů, kdy meditace lidem pomohla různými způsoby k dosažení štěstí.
Ale protipříklady v takové knize asi nenajdete.
Např. lidé, kteří jsou šťastní i bez meditace. Nebo ti, kteří jsou nešťastní i navzdory meditaci.
A proč to tak je. A že to vlastně jen meditací není, že v tom je víc práce, než jen meditace.
Závěrem
Prokletí spočívá v tom, že si většinou své touhy po stvrzení nejsme vědomi. Náš mozek totiž jede na autopilota.
V dnešní době internetu a sociálních sítí je situace ještě o to horší, že člověk vyhledává nevědomky jen ty blogy a diskuze, jež mu potvrzují jeho teorie a jeho vidění světa.
Díky přizpůsobení zpravodajských kanálů jsme pak obklopeni pouze těmi zprávami, které vyhovují našemu vidění světa.
Oči uvidí jen to, co je mysl připravena pochopit.
Robertson Davies
Zkuste si schválně sepsat vaše teorie a domněnky a pak je jednu po druhé zkuste vyvrátit. Hledejte protiargumenty, nová fakta, bavte se také s lidmi s opačným/odlišným názorem, rozšiřte své informační kanály.
A možná buďte připraveni na nepřijemný šok.