Seriál Černobyl: mýty vs realita

Seriál Černobyl z produkce HBO vyhrál 10 cen Emmy a získal celosvětový věhlas. Bývá nazýván nejpřesnější rekonstrukcí Černobylské havárie (v rámci možností).

Není proto od věci projít si, kde se toto mistrovské dílo o největší jaderné katastrofě skutečně drželo reality a kde se naopak tvůrci od pravdy odchýlili.

  • Úvodem je nutno říct, že seriál se poměrně věrně drží reality.
  • Pro televizní adaptaci se ale tvůrce a producent Craig Mazin dopustil několika změn v chronologii událostí. A vymyslel novou postavu (která však z hlediska televizního zpracování dává smysl a kterou navíc na konci seriálu přiznává).
  • Ačkoliv jsou některé podmínky stále zahaleny tajemstvím, dávno se ví, že událost byla mnohem větší katastrofou, než soudruzi v SSSR přiznali.
  • Seriál získal celkem 10 cen Emmy.
Ruské kolo v Pripjati
Ruské kolo v Pripjati, známý symbol katastrofy

Největší nehoda jaderné elektrárny v dějinách lidstva donutila celé město Pripjať k evakuaci. I tak byla ale většina osob vystavena vysokému stupni toxické radiace. Na počátku se ruská vláda snažila oficiálně celý problém bagatelizovat – s postupem času naštěští neúspěšně. Vědci ostatně zkoumají následky výbuchu dodnes – a snaží se všemu porozumět.

Co víme je, že jádro nukleárního reaktoru bylo skutečně otevřené a následkem toho byla do vzduchu vychrlena kvanta radioaktivního materiálu. Toxický „mrak“ nejenže kontaminoval místní vegetaci a vodní zdroje, ale otrávil také nejbližší obyvatele, z nichž spousta následkem toho dostala rakovinu.

Během 3 měsíců od výbuchu zemřelo více než 30 lidí na následky ozáření.
„Skutečný vliv a následky na životy lidí můžeme jen odhadovat“ říká expert Jan Haverkamp.

Při psaní Černobylu se tvůrce Craig Mazin snažil držet všech důležitých údalostí s opatrností a nesnažil se je nijak zbytečně dramatizovat.

„Nikdy jsem to nechtěl s dramatičností nijak přehánět, protože vše, co se stalo, bylo už samo o sobě dost dramatické“ sdělil v rozhovoru.

V drtivé většině je proto seriál až mrazivě přesný – s výjimkou několika věcí, které lze přičíst svobodě tvorby a snaze o udržení příběhu a spádu.

Dále proto projdeme některé z hlavních bodů seriálu a odhalíme, co je pravda a co ne.

Pripjať
Pripjať

Mýtus: Hořící Černobyl uvolňoval každou hodinu dvojnásobek radiace Hirošimy

Černobyl i bombardování Hirošimy za 2. světové války byly katastrofy. Není ale snadné porovnat úrovně radiací, které obě události vyprodukovaly.

V Hirošimě mělo hlavní vliv na zdraví jedince množství ozáření, které bylo dáno vzdáleností od výbuchu.

V Černobylu bylo mnoho radioaktivního materiálu vypuštěno do ovzduší a tento materiál byl pak roznášen na velké vzdálenosti a postupně vstřebáván lidmi po dlouhou dobu. Nebylo to tedy nárazové jako v Hirošimě.

Fakt: Sověti se snažili použít roboty na dekontaminaci okolí reaktoru, ale nakonec využili lidi

V děsivé scéně ve 4. epizodě seriálu jsou vidět muži shazující kusy radioaktivního grafitu ze střechy elektrárny – z místa, které seriál nazývá „nejnebezpečnějším místem na světě“. Ve skutečnosti bylo potřeba odklidit 100 tun radioaktivního odpadu. Video na youtube ke shlédnutí zde.

Na konferenci v roce 1990 úředník, který dohlížel na odklízecí práce, Jurij Semiolenko, prozradil, že původně probíhaly snahy o vyčištění území pomocí dálkově řízených robotů. Jakmile se ale stroje začaly díky silné toxicitě rozbíjet, nezbylo, než povolat lidskou pracovní sílu.

Americké stroje mohly možná tuto práci zvládnout, nicméně pnutí a rivalita mezi Sovětským svazem a USA byly tak velké, že to Ukrajinu od žádosti o pomoc odradilo. Aspoň vidíme, k čemu nám je ve skutečnosti politika.

Odklízení následků nehody
Odklízení následků nehody

Mýtus: Ruská jaderná fyzička Ulana Khomjuková pomáhala eliminovat následky katastrofy

Jedna z hlavních postav, jaderná fyzička Ulana Khomjuková je smyšlenou postavou, která v seriálu reprezentuje úsilí celé řady sovětských vědců (včetně mnoha žen), kteří se snažili příčiny tragédie objasnit a eliminovat následky.

Fakt: Jednotkám bylo nařízeno střílet všechna zvířata poblíž reaktoru, neboť mohla být kontaminována radiací

Zhruba 36 hodin po explozi byli obyvatelé Pripjati vyzváni, aby si sbalili to nejnutnější a nastoupili do zástupu autobusů, které je odvezly pryč. Na sbalení měli pouze 50 minut. Nikomu z nich nebylo dovoleno vzít si s sebou jejich mazlíčky a zvířata.

Lidé původně věřili, že se za 3 dny vrátí, to ale plynulo jen z jejich neznalosti situace. Jak se opuštění psi toulali prázdným městem, sovětské jednotky měly nakázáno pozabíjet je, aby nešířili kontaminaci dál.

Plavecký bazén Lazurnyj
Plavecký bazén Lazurnyj

Mýtus: Možná další exploze mohla zanechat většinu Evropy neobyvatelnou

Po výbuchu se vědci obávali možné další exploze způsobené tavícím se jádrem ve spojení s podzemní vodou.

Ve druhém díle Khomjuková informuje sovětské vládní činitele, že následná možná exploze o síle 2 až 4 megatun by mohla „vymazat“ populaci Kyjeva a Minsku. Vzniklá radiace by zasáhla Ukrajinu, Litvu, Lotyšsko, Bělorusko, Polsko, Československo, Maďarsko, Rumunsko a většinu Východního Německa.

Tady je potřeba brát seriál s rezervou. Situace by mohla nastat, pokud by se veškeré korium (popis zvlášť v rámečku) dostalo do kontaktu s podzemní vodou. Pokud se ale korium taví, pak velmi nestejnoměrně.

Tvrzení o velikosti druhého výbuchu o síle 4 megatun je tedy nadsazené.

Korium
Korium nebo také z angl. FCM je název pro lávovitou směs štěpeného materiálu vzniklého v jádře jaderného reaktoru při přehřátí jádra. Skládá se z jaderného paliva, štěpitelných materiálů, regulačních tyčí, strukturních materiálů postižených částí reaktoru, produktů jejich chemické reakce se vzduchem, vodou a párou.

Fakt: Mladý hasič, jehož manželka čekala dítě, zemřel v nemocnici krátce po výbuchu

Hasič Vasil Ignatěnko a jeho žena Ljudmila měli v plánu jet do Běloruska to ráno, kdy nastala exploze. Vše zhatil zásah, kterého se Vasil musel účastnit. Slíbil své ženě, že ji vzbudí, až se vrátí domů, ale díky ozáření skončil v nemocnici.

Při návštěvě měla Ljudmila zakázáno se svého muže dotýkat. „Jestli začnete brečet, vykopu vás ven“ vzpomínala později, že jí bylo řečeno před návštěvou.

Ljudmila byla těhotná, ale zatajila to, aby mohla vidět svého manžela. Vasil zemřel 14 dní po nehodě a byl pohřben tak, jak bylo zobrazeno v seriálu – v rakvích ze dřeva a olova umístěných v rakvích ze zinku. A zalit betonem.

Dítě, které se Ljudmile narodilo, zemřelo 4 hodiny po porodu.

V Pripjati se zastavil život
V Pripjati se zastavil život…

Mýtus: Helikoptéra se zřítila krátce po výbuchu

Pád vrtulníku ve druhém dílu není výmyslem, stal se však až měsíce po nehodě (2. 10. 1986). Tvůrce Craig Mazin posunul tuto událost úmyslně.

„Chtěl jsem, aby lidé věděli, že to byl jeden z velkých hazardů, který tito piloti podstupovali. Přelétat nad otevřeným reaktorem, z něhož se šířila radiace, bylo nesmírně riskantní.

Skutečná příčina havárie vrtulníku nebyla radiace, ale náraz do lana jeřábu. To pilot přehlédl kvůli oslnění sluncem.

Je také potřeba dodat, že vzdušné proudy nad reaktorem byly nepředvídatelné.

Fakt: Legasov nahrál své úvahy a myšlenky na kazety

Hlavní vědecký vyšetřovatel havárie Černobylu, Valerij Legasov, byl skutečnou osobou. Ačkoliv je v seriálu znázorněn jako „vlk samotář“, ve skutečnosti měl ženu a dceru.

Jak ukazuje úvodní epizoda seriálu, Legasov nahrál jeho osobní názory a myšlenky ohledně Černobylu na kazety. Poté se oběsil, přesně 26. dubna 1988, dva roky po katastrofě.

Přepisy jeho kazet nesedí úplně přesně s tím, co je řečeno v seriálu.

Černobyl
Černobyl

Závěrem

Na závěr by vás mohlo zajímat ještě několik doplňujících informací a zajímavostí.

Po havárii elektrárna dál fungovala

Příliš se možná neví, že zbylé tři bloky Černobylu vyráběly elektřinu i po osudné havárii. Potřebný zdroj energie nebylo v danou chvíli čím nahradit. V době výbuchu a po něm se zároveň pracovalo na budování pátého a šestého bloku, k jejichž spuštění ale nakonec nedošlo a projekt dostavby byl ukončen v roce 1988. Druhý reaktor byl odstaven po masivním požáru v roce 1991. První reaktor dosloužil v roce 1996 a poslední třetí odstavili dokonce až v roce 2000.

Tři potápěči, kteří šli na jistou smrt, ve skutečnosti přežili

Scénu, kdy se tři potápěči vydávají na sebevražednou misi, aby odčerpali vodu z nádrží pod reaktorem, vám z paměti zřejmě jen tak něco nevymaže. Co že se vlastně s odvážnou trojicí stalo? Ačkoli jim v seriálu předpovídali jen pár dní života, všichni tři údajně ve skutečnosti svůj hrdinský čin přežili a dál pracovali v jaderné energetice. První z nich zemřel až o dvacet let později na následky srdečního selhání.

Popálené ruce hasičů

Na začátku prvního dílu vidíme popálenou krvácející ruku jednoho ze zasahujících hasičů, který se několik málo minut před tím dotkl kusu radioaktivního grafitu z reaktoru. Grafit sice skutečně způsoboval popáleniny z radiace, ty se ale projevovaly nejdříve za několik desítek hodin.

V seriálu byly použity některé autentické náhrávky

Filmaři do děje seriálu zakomponovali autentické záznamy sovětské státní televize v ruštině i hlášení rozhlasu vyzývající k evakuaci města Pripjať.

Rekordní hodnocení

Seriál se po svém uvedení téměř okamžitě stal hitem, což dokazuje hodnocení a ohlas uživatelů na IMDB, kde Černobyl (9,5/10) dokonce překonal seriál Hra o trůny (9,4/10). Také na ČSFD seriál boduje s hodnocením 96%.


Zdroj: Business Insider

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *